ZÁŘÍ

By Emanuel Lešehrad

Již stůně Léto. Kraj má tajné hoře.

Po sklizni touží víno v hroznů snech.

Dny, jež v proud klesly, zhltlo věčna moře.

Žár vroucných růží ustyd v záhonech.

Tvé srdce, truchlíc pro květnice mroucí,

v svou svatyni si přeje uzamknout

modř usměvavou, růží vášeň žhoucí,

by mohly dál v něm nadějemi žhnout