Žárlivá.

By František Zelenka

Nevyčítej, nevyčítej,

že jdu později,

raděj polibky mě vítej,

než se naději.

Nebudiž to Tobě líto,

že jsem bloudil kdes,

však mé srdce vysvětlí to,

že jdu déle dnes.

Tu jsme zase trochu sami;

nuže, z vesela

slyš to, milá –: ‚matička mi

z domu přijela...

Na tu lásku nesmíš, dítě,

býti žárlivá,

však má starší práva sítě,

než ta má i Tvá.‘