ZAS JARO.

By Emanuel Lešehrad

Zas jaro. Je vlažno v síni mé...

Kdes piano vzlyká vzdálené...

A úsměvné paprsky vcházejí

do zelenajících se alejí...

Sním u okna... Slastí mhouřím zrak.

Mír kolem je... Tyky, tyky, tak

se stěny hodin stále zní

v náladu jasnou, sváteční...

A přivřeným oknem světnice

se line vůní tisíce...

Zas jaro je... Slastí mhouřím zrak...

Piano... vůně... tyky, tak...