Zas nový boj.

Prch’ svátek náš a nový boj zas v proudu,

jak proti celku, tak i proti sobě.

My budem ještě rváti se i v hrobě,

ten chytne prkno rakve a ten hroudu.

Vztek náš plát bude v popelu a troudu,

dál čelist bude skřípat, pěsti obě

se zatínat, hnát o hnát praštět v zlobě,

my na posledním rvát se budem soudu!

Ne o principy – jen o formu jejich,

ne o ideje – jen o jejich fráse,

ne o povahy – jen o jejich masky;

ký div, když stonem času ve peřejích,

jenž valem hřímá v zbortěné nám hráze,

k jichž zpevnění vše máme – kromě lásky.