Zas orel bujný třepetá

Zas orel bujný třepetá

divoce perutěmi

a plní silou, životem

mé duše prostor němý;

ten do mých zasmušilých snů

přináší blesknou svíci,

udatně s prachem hrobovým

a s mdlobou zápasící.

A pak mne nese vírem zas

do nedohledné výše,

kde v sídle bouří bouře syn

jen pohodlně dýše.

Tak země skvosty, zisk a žel

se rozplývají, ztrácí,

an náhle světem ospalým

duch mocný zaburácí.