Zas přijdu k Tobě –

Zas přijdu k Tobě smuten, přepadený touhou,

už nikdy nechtít štěstí – nikdy nechtít klid,

a vysláblý až k smrti krvácením síly,

a hotov bez lítosti na vždy odejít,

Zas přijdu k Tobě smuten – zborcený svou skepsí,

až vyděsí mne náhle v tichu hořký žal,

a prosby bledých rukou, uplakaných očí

a bolestný hlas duše, již kdos oklamal.

A podáš mi zas ruku v důvěře svých zraků,

v nichž zoufale svůj budu potupný soud číst,

a příchod nových dramat, až odejdu navždy

marně volán touhou opuštěných míst.