Zas se dnes ve mně prochází

Zas se dnes ve mně prochází

to nenasycené zvíře.

Sedí tam, číhá jak rybář na hrázi

na kořisť chvíle.

O sousto se uchází

tak zarputile,

jak by mělo umřít hlady:

„Nasyť mne – i já jsem tady!

Leta mne vězníš v skrýši,

žádné sousto hlad můj neutiší.

Samotu jsi strašnou měla,

a přec jsi mne odháněla.“

Ubohá šelmo,

ubohé zviřátko ve mně,

přitul se ke mně,

zatni zuby,

skrč se tam zas,

ať nikdo nevidí tady

umírat nás

hlady.