Zase s Tebou.

Jaká chvíle!... Nad mou hlavou

lesy táhle šuměly –

a Ty u mne s lící smavou

v něžných krajek úběli.

A Tvá ruka v mojí dlani,

a Tvůj pohled na mně tkvěl –

na života shon a štvaní,

na všecko jsem zapomněl.

V obláčcích se nebe skvělo

nad borovic vrcholy –

v srdci všecko přebolelo,

havran odlét’ do polí...

Ticho kol, jen ratolestí

hovor šuměl nad námi –

z očí Tvých se na mne Štěstí

usmívalo slzami...