ZASLÍBENÍ.

By František Taufer

Žhavé léto do snů našich plálo,

vůně těžká rty nám políbila,

srdci našemu, jež prudce zrálo,

láska na věky se zaslíbila.

Ale ženy, jež jsme vytoužili,

s listím podzimním nám uvadaly,

v nocích, jež jsme smutkem prodloužili,

mrtvé našim touhám kralovaly.

Jejich žár nás vášní rozpaloval,

květem žhavým v žilách krev nám vzkvetla.

Závoj průsvitný jim duch náš snoval

z hebkých vláken měsíčného světla.

Večernicí plály, jitřní zoří,

věčným ohněm snů nám v duších vstaly,

hořkou rozkoš, v níž zlá krása hoří,

nekonečným polibkem nám daly.

Tisíc propastí se otevřelo,

v jejich zracích z nich se láska lila.

Políbením, jež nám na rtech vřelo,

na věky nám smrt se zaslíbila.