ZASNĚNÁ KRAJINA.

Kraj v modrých parách snivě leží

jak žena s víčkem přivřeným,

vše splývá, rozeznáváš stěží,

jak líně z chatek stoupá dým.

Co jasno bylo do daleka,

dnes zastřeno je závojem,

modř bělavá i s oblak stéká

a smývá horizontu lem.

Kde slunce, nevíš, tušíš pouze,

jen horký jeho cítíš dech –

zem dole rozplývá se v touze,

sníc v neurčitých obrysech.

Z líného barev přitlumení

jen topolů se černá řad,

jak těžké jakés pomyšlení,

jež nikdy nedá duši spat...