Zasněženo.

By Adolf Heyduk

Bílé sněhy dalná role halí,

sivé mraky po nebi se valí,

vrány divné krakorají zvěsti...

Zasněženo všecko, vše – i štěstí!

Co mi zbývá? Hlava k hrudi padá

na ňadra, jež ondy byla mladá;

na srdce, v němž černá růže zkvetla –

čekám hrobu tmy a nebes světla.