Zastaveníčko.

Slyš kytaru, milenko!

Zde stojí věrný hoch;

Odevři své okénko,

Bych uvidět Tě moh’.

Zem prahnoucí schlazuje

Bleďounký měsíček,

Se jasně obrazuje

V stříbrný rybníček.

A dráhy ticho kreje,

Zefyrek v lípě hrá,

Kde Filoméla pěje –

S ní jinoch tvůj žehrá.

Zde se radostí třese,

K své kytaře zpívá –

Až v blizounkém mu lese

Ohlas se ozívá.

Ach, spanilá dívenko!

Slyš lásky věrné hlas:

Odevři své okénko,

Mne polib a – spí zas.

Líno má! Usni mile,

Co v lůžko lehneš jen;

Ti v spaní noční chvíle

Osladiž o mně sen.