Zastesk' si v křoví slavíček

Zastesk' si v křoví slavíček

drobounce tak a zticha,

zazpíval píseň tesklivou,

větřík že sotva dýchá.

Slavíčkem byl bych rád – tak rád,

abych tak uměl pěti,

abych moh' světu celému

o lásce vyprávěti.

Zase bych v alej chodíval,

kde jsem tak často sníval –

tam bych ti v písních, Liluško,

mnoho – tak mnoho zpíval...