Zástupové přicházeli na poušť

Zástupové přicházeli na poušť

a sbírajíce kameny pojídali je.

Mnozí chodili ke stanům bohatých,

a tito odháněli je knutami, a měli hlad i otroci.

Jedl kamení, kdo hladověl.

I zdvihlo se a vzkřiklo veškeré množství:

„Práci! Chleba! Jíst!“

Král pouště vyslal na ně větry a bouře,

když pak ty přišly, padali přemnozí.

A nepadl mor na bohaté,

a nezatmělo se slunce,

a nezdvihal chudák spravedlivé pěsti. –

Spravedlnost kráčela po nebi a zemi

a byly šlépěje její krvavé.

Ta poušť, to poslední její sousto!