ZÁSTUPY V RUKOU OSUDU

Země s dary svými se zachvěla v hlubokosti,

pro každého je měla, však nemohla každému dát.

Bohatá tolik, leč někdo si odvléká více než dosti,

ale někdo se o ně rve marně a trpí hlad.

Neklidně vlní se zástup jak před ohromným děním,

je jak oceán, jehož vlny se mohou vzdout –

všecko, co nese na svých bedrech, je před spasením,

nebo před zánikem, – kdo, kdo jím dovede hnout?

Zástup, bude-li nástrojem tvůrce a pracovníka,

k jeho snu podobna zem se mu prostře u nohou,

stane-li se však v ruce vraha a násilníka

mečem taseným, peklem ji učiní, ubohou.