Zašuměly modré vlny,

Zašuměly modré vlny,

klidně dřímá luh,

měsíc vyvstal tajůplný,

svítí hvězdný kruh.

Do vln perly napadaly,

ukryly svůj svit,

měsíc, opál skvoucí, malý,

v hlubinách se kmit’.

Teskně šumí modré vlny,

moře tiše lká,

a ten refrain touhy plný

kdesi umlká.

Jakoby se steskem chvěly,

pláče hlubin hlas...

Vždyť to celé moře dělí

navždy, hochu, nás!