ZASVITLO SLUNÉČKO.

Zasvitlo slunéčko v okna mé duše,

v sadě to zakvitlo na srdci hruše,

vesele do zlata osení vzrůstá,

poupěti na šípku rumění ústa.

Bez hrozen květnatý přes zídku kloní,

chce slyšet písničku, zvonek již zvoní,

zvoneček zelený v zeleném keři,

an z ňader nejhebčí škube si peří.

Škube je s družkou svou, štěbetá cosi,

škube a vesele na hnízdo nosí,

na hnízdo, v úkrytu sotva jež znáti,

nad ním dva motýli honí se zlatí.

Napadal do hnízda bílý květ višní,

hebkými plenkami zvonci se pyšní,

sluníčko zapadá zpod horských sklonků,

v hnízdo se stulilo dvé šťastných zvonků.