Zatoužení.

Tmavo, chladno venku,

smutno ve přístěnku;

jenom ten měsíček bílý

bdí mně na okénku.

Kdybys byl, měsíčku,

míval kdy matičku,

zaletěl bys jako ptáček

v dálku nad světničku.

Nad světničku nízkou,

kostelíku blízkou,

pod travičkou pod zelenou

za mou rodnou vískou...

Až by na klekání

zvonku znělo lkání,

pověděl bys matičce mé,

jak vzpomínám na ni!