ZAVÁTÉ LISTÍ. (7.)

Po hladinách temných jiskry hvězd se třpytí

A v náš noční život záře nebes svítí;

Ale vše ty hvězdy, oblaky modrými

Zlatě se lesknoucí, nejsou dny skvělými!

Jednou jen když slunce na nás se usmívá,

K blahu procitnulý život náš okřívá –

Okřívá i mládne v lásky ozáření,

Vše obejma blaho v jednom okamžení!

Že však slunce zřídka objasní nám žití,

Protož temnem hvězdy k útěše nám svítí;

V ty-li hvězdy hledíš a v nich často čítáš –

Naději a moudrost v lesku jich uvítáš!