ZAVÁTÉ LISTY.

Když večer na mou hlavu sahá,

a závoj šera na vše splývá,

tu mnohá píseň v duši zpívá

o mládí.

Když večer v šerém parku sedím,

a vítr šeptá sporou travou,

tu táhnou mojí smutnou hlavou

mdlí snové.

Když nad krajem se večer snáší,

a záře luny nivy zlatí,

ó, pak se vždycky ještě vrátí

mé touhy.