Zavátou stezkou.

Všecko zasněženo – ledy na rybníku,

ve vsi před stodolou směs vrabčího křiku,

kavka na zvonici s poprášeným šatem

na náves se z hladu ručím snáší chvatem.

V křoví vedle cesty četa sýkor piští,

zajíc schoulen sedí v starém oraništi,

na nohy se zvedá, neví sobě rady,

jak by starý košťál odnes ze zahrady.

Já zavátou stezkou bloudím po okolí,

rád bych zapomenul, proč mne srdce bolí,

rád bych pod tím křížem podál na rozcestí

našel spadlou hvězdu svého ondy štěstí.