ZÁVĚR

By František Serafínský Procházka

Tak dít se počat slavný děj,

ta krví psaná epopej,

křtem ohňovým se duše vzňaly,

by práva lidství dobývaly.

V jednotu síly se národ slil,

volnosti prapory povztyčil.

Zdvihli se „Boží bojovníci

a zákona Jeho...“

Pad nevolnictví ducha řád,

byl tenkrát národ znovu mlád,

ryl rýhu věčnou v desky věků – – –

Tak Bůh se vtělil ve člověku,

by zrušil klatbu otroků

pro velkou Pravdu pokroku.