ZÁVRAŤ.

Můj milý divoké oči má,

černé jak hlubiny vodní,

a já bych do ní hleděla

celičké noci, den po dni.

Zatočí hlava se dívčina,

zatočí hlava se mladá,

já se té hlubiny nelekám,

já jsem té závrati ráda!

Už jsem v té hlubině celičká,

jako to na vodách kvítí

kořínkem na dně se zachytí,

slunéčko v líčko mu svítí.

Lásko, ó lásko bolestná,

a přece sladká, tak sladká

lásko, ó lásko, věčná tak,

a přec tak krátká, ach krátká!