Závratí vzduchu...

Závratí vzduchu, hymnami slunce,

letěla labuť, letěla bílá,

do dálky dálné, přes hory, doly,

o jednom drahém údolí snila –

zpívala, zpívala, zpívala.

Na černou padla truchlivou řeku,

nebylo srdce, nebylo květů,

samotná tiše umřít chvátala,

a v smrti chvíli, jak kdysi v letu,

zpívala, zpívala, zpívala.