Zázrak.

Kdys v mraky mého čela

zář oka tvého sjela,

červánek rtíků tvých v líce mi seď,

a jasnilo se hned.

Divný to zázrak, věru,

takou Bůh dal mi dceru;

to malé slunéčko oteckých niv

vše zmohlo na podiv!

A prchlo! Půlnoc čirá

mně do ňader se vtírá;

jsem jako zlomená bez květů snět!

Kde slunce mé, kde svět?