ZÁZRAK

By Antonín Sova

Rozdávat srdce denně

jako chléb, jehož se dostane těm

sedícím do nepřehledna u stolu,

tisícům všem,

starci kde, muži, ženy a děti sedí

vyčkávavě a roztouženě,

v bratrském kruhu snášejíce se pospolu.

Každé srdce být koutem nebe může;

stoleček prostřený, asyl v bouři, teplé lůže.

Nečekáte-li na zázraky

mimo sebe, na Boha, na anděle,

nečekáte-li na hodiny,

na hlasy z hrobů, na blesky pod oblaky,

od všedního dne nečekáte-li ničeho, od neděle,

srdce svoje si uchystejte:

jako dar mnohým je po kusech rozdávejte,

neubude, neb srdce má milost, že jeho částky

stále narůstají, dáváte-li je z lásky.