ZBLOUDILĚ SRDCE.

Srdce mé, zpět! Chceš mladosti krajem

na věky ztraceným blouditi zas?

Mníš, že ti novým rozkvete májem,

vzklíčené tužby že dozrají v klas?

Nevěř, že pro tebe hrozen v něm sládne,

nevěř, že vzpruží tě čarovný mok!

Víly, jež potkáš, jen Šárky jsou zrádné,

dýkou ti zaměří v nekrytý bok!

Holoubci, vyslaní v zahrady slasti,

před cílem klesají na hluchý snop,

nedej se polnice vábením zmásti –

člun marných nadějí v bezedno stop!