ZBLOUDILI.

Jako když děti po záři zlaté

zabloudí, ztratí se v lesy,

chodí a chodí, krok se jim mate,

stín a klid noci je děsí.

Zbloudili ptáci na cestě domů,

jakou teď cestou a směrem?

Tma se již houpá na větvích stromů,

všecko je leká tím šerem.

Nevědí kam a co ta tma chová,

spása či zrada-li blízká,

z houštiny, hle, teď vylétla sova,

očima svítí a blýská.

Divoký výkřik! Ptáci se řítí

bez rady, bez cíle vzduchem,

lesem i plání, mlh i par sítí,

v tichu tom mrtvém a hluchém.

Šťastný-li k hnízdu svede je osud,

anebo navždy ztratí se v tmavu?

Vzpomínám těch, kdož nevědí dosud,

kam svou dnes položí hlavu...