Zbožnice.

Ještě kostelníku

Nezavírej dvéře,

Ještě se proud díků

Z hrudi její béře.

Ňádra jiných prázná

Jsou již na odbytu,

Ta však duše rázná

Tone proudem citů.

Z jakých zdrojů tekou

Citů tvojich proudy?

Slastí milovděkou

Chvějí se tvé oudy.

Ale duše vroucná

Místo odpovědi

Jako do budoucna

Na nebesa hledí.

Jak se topí včela

V růži blahovonné,

Tak ta duše celá

V nebes slasti tone.

Zář se od oblaků

Na tvář její slívá,

V zbožném jejím zraku

Nebe celé splývá.

Učiň mně tu dráhu,

Učiň, Bože, známu,

Bych i já tu bláhu

Odnášíval z chrámu.

Nechať z Tvého dvoru

Mannu spasnou nosím,

A jí po oboru

Duše sprahlé rosím.