Zda nejsi zlá a neuprosně krutá.

By Adolf Heyduk

Zda nejsi zlá a neuprosně krutá.

když neduh otcův tajně vkládáš v dítě,

by trpělo hned žití na úsvitě,

co ty chceš míti, pláčem nepohnutá.

Ba ani proklínáním nejsi tknutá,

ať člověk lichotí, ať zneuctí tě,

ty v smyslnosti lapilas jej sítě

a v pouta vrhla jsi jej pomstou kutá.

Vše vykoná, co žádáš sobě míti,

ať bratr po něm u výkřiku strádá

a proklíná své bídné živobytí.

A proč to vše, duch zpytuje a bádá?

Ej, proto jen, že chceš se obnoviti,

nechť mimo tebe všecko mře a padá!