Zda nejsi zlá a neuprosně krutá.
By Adolf Heyduk
Zda nejsi zlá a neuprosně krutá.
když neduh otcův tajně vkládáš v dítě,
by trpělo hned žití na úsvitě,
co ty chceš míti, pláčem nepohnutá.
Ba ani proklínáním nejsi tknutá,
ať člověk lichotí, ať zneuctí tě,
ty v smyslnosti lapilas jej sítě
a v pouta vrhla jsi jej pomstou kutá.
Vše vykoná, co žádáš sobě míti,
ať bratr po něm u výkřiku strádá
a proklíná své bídné živobytí.
A proč to vše, duch zpytuje a bádá?
Ej, proto jen, že chceš se obnoviti,
nechť mimo tebe všecko mře a padá!