Zda to je život?

Zda to je život fádní, monotonní?

Jak nitě z klubek stejně rozplétá se.

Chtít lásce sloužit, dobru, pravdě, kráse,

a zatím děsná skutečnost tě honí,

že ptáš se, skráň co mdlá se v dlaně kloní,

zda to je život?

Škleb rolničkou za tebou stále zvoní,

vzlet k výši pádem v hloub se trestá zase,

hrot vášně neustane rýt v tvém mase,

zda to je život?

A chvíli, ruku držet na tom vlase,

jenž drahou cloní skráň, v tvé dumy voní

vykoupit strachem, steskem, ve zápase,

až v slzu tvoji i tvá krev se roní –

zda to je život?