Zdálo se mi.

Zdálo se mi o tom vašem

malém kostelíčku:

vešel jsem tam za tě dívko,

říkat modlitbičku.

Byla svatba u oltáře,

mnoho vzácných hostí:

drůžiček a květů vonných

všude do hojnosti.

Ženicha mi ukázali –

tvář to zasmušilá –

hledím, ptám se po nevěstě –

tys to Minko byla!

V chrámě zase bylo ticho,

svatba pryč se brala –

dlouho zřel jsem na to místo,

kde jsi přísahala.

Na kamenech svadlé květy

růže sedmikrásky,

byl to obraz pochované

krásné druhdy lásky.

Odešel jsem z kostelíčka

s tváří uplakanou –

na památku vzav si jednu

růži pošlapanou.