Zde ležím churav horkém na loži

By Jan Neruda

Zde ležím churav horkém na loži

a jsem tak zemdlen, rád bych spal,

jen kdyby jiskrný proud myšlení

mně také jednou pokoj dal.

Nad ložem podobizny milá tvář,

tvář zemřelého přítele,

a usmívá se – pochybuješ snad,

že zdráv zas vstanu z postele!?

O jak’s byl hloupým v lásce své,

že jsi se láskou zmořit dal!

Jak jsem já mnohem moudřejší –

umořím lásku, žiju dál!