Zde nejvyšší jest všeho meta,

Zde nejvyšší jest všeho meta,

zde duch náš orel odpočívá;

vše pod ním malicherné splývá,

jen slunce roste, k němuž vzlétá.

A v paprscích, jež žhavé metá,

se dálný obzor odekrývá,

kde tucha jeho zádumčivá

svůj klade ráj, jenž věčně vzkvétá.

Tu v snění pohroužen on tráví

a myslí o dnech příští slávy,

v něž naděj rozkvétá;

však nitro-li mu steskem práhne,

hned peruti své prudce vztáhne,

se k slunci rozlétá.