ZDENKA.

Necelujte se tak často,

Vy holoubci, přede mnou,

Vždyť to Zdence líto bude,

Že Jeníček za horou.

Za horou ach, za horami,

A já v tiché dolině;

Kýž ty hory odnést mohu,

Jak jablíčka ve klíně!

Jak jablíčka v bílém klíně,

Jako růže červené,

Jež jsem pro něj česávala

Na zahrádce milené.

Na zahrádce, na zahrádce

Bylo nebe blažené,

Když tam líbal Jeník věrný

Usta, líce, oči mé.

Usta, líce Jeníčkovy,

Zdaž i já kdy zlíbám vás?

Hory, doly se neschází,

Ale v lásce lidé zas.