ZDROJE PÍSNÍ MÝCH...

Zdroje písní mých nic nezahluší:

Bůh sám u kolébky jejich stál,

duhu krásy rozepial v mé duši,

písní jak hvězd v nitro nasypal,

v jejich slokách tepny země buší,

tvůrčí radost, tvůrčí ples i žal –

Čistý souzvuk jejich neporuší

kamení déšť ani pomluv kal:

tryskají a perlí ve života hluši.

Smrt jen zasype mých písní zdroje,

přetne zlatou šňůru s perlami:

v kraj se rozlétnou jak včelek roje,

jak paprsky jitřní horami,

vletí za dívkami do pokoje,

k hochům pod vonnými lipami,

na rty žnečkám za letního znoje –

Svými žaly, plesy, touhami

žít v nich stále bude srdce moje.