Ze hřbitova.

Když na hřbitově dlím a prohlížím si hroby

a známý nápis za nápisem přečítám;

tu vzpomínám si maně, kam že prchly doby,

kdy spěchali jsme vespol ještě k dětským hrám.

Ba vzdušné zámky statných rytířů a hrady

i komoňstvo, že nezřel také dosud svět...

Vše zmizelo – jen úzké, chladné lůžko tady

a na něm ze snu mládí zvadlé růže květ.