Ze hřbitova.

Ze hřbitova se vracím

od hrobu mojí krve,

jež plála v tělech prve,

a teď tam shnila již.

Od hrobu otce, matky

i druhů lásky mojí.

Teď vyschnul’s, blahý zdroji,

tě zprahla smrti tíž.

Ó byli jste vy vskutku?

Či celé vaše žití

jest pouhý sen, jenž třpytí

se v bdící duši nám?

Ó spěte, stejně ničím

jak duše nezrozené.

Nad vámi temný klene

se zapomnění chrám.