ZE SCHŮZE OBECNÍHO VÝBORU.

By Antonín Klášterský

„Let padesát náš velký rodák bude...

já myslím, páni... příklad zářící...

a láska k vlasti... dělají to všude...

dům kupme mu... vždyť s málo tisíci...

sám prodal bych... je žití jeho chudé,

ať v stáří klid má, úsměv na líci...“

V tom z oposice pleskne, zlostí rudé:

„Dům ne! Však nazvem po něm ulici!“