Ze vsi.

Pyšnou kytku za kloboukem,

čistou lásku na tváři.

„Miluju tě, má panenko,

povedu tě k oltáři.“

Švarný jonák jako svíce,

bílý kabát, smutná líc.

„Tušem, páni muzikanti,

kdo ví, kdy se sejdem víc!“

Jedna ruka, chromá noha,

a ta sklenka pospíchá.

„Již mou milou kolem vezou –

pí, na poctu ženicha!“

Rozvrzaný kolovrátek,

hlava holá, vetchý šat.

„Dohráli jsme, milý brachu,

hrobník čeká, půjdem spat!“