Ze vzpomínek.

Dva stromy, lípu s dubem v jeden spjatý,

já na potulkách druhdy vídal v lese,

kde chytával jsem paprsk slunce zlatý

a stavěl zámky jeho na útese.

To bylo tehda – teď když kol mé šíje

se ruka tvoje vine, zrak tvůj plane,

dech jeden, srdce jako jedno bije –

tu lípa s dubem na mysli mi tane. –