Ze života krále Šalomouna. (II. Tři sklenice.)

V otevřeném sále

Šalomouna krále,

když už vlasy prokvetly mu bíle,

stály jedné chvíle

na podstavci nízkém v řadě

sklenice tři pohromadě.

První pevná, lesku měla málo,

na té jméno „Spokojenosť“ stálo.

Druhá, malovaná pestře, stkvěle

jméno „Veselosť“ si nesla v čele.

Třetí ,„Slasť“ jak rosa třpytila se,

safír, rubín jiskřil v jejím jase

hrou a mihem tajemného světla –

Náhlá bouře všechny tři je smetla:

Slasť hned na padrť se roztříštila,

Veselosť pak naražena byla,

a jen Spokojenosť z nepohody

sama vyváznula beze škody.