Žebrák. (1.)

Ten žebrák stařičký

s tím vlasem šedivým

věčně tak putuje

tím světem měnivým,

po městech, po vískách,

k chaloupkám v samotě:

kdo je sám chudičký,

rozumí nuzotě.

Po světě po celém,

jenom ne k paláci,

nedajíť chudému

bohatí žebráci.