ZEDNÁŘSKÝ POZDRAV

By Jaroslav Kvapil

Ruce, jež k přísaze zvedli jsme před chvílí,

stiskněmež nyní v pevný řetěz, bratři!

Z půlnoci rodí se nový den spanilý,

včerejšek krvi, zítřek lásce patří.

Spojme se rukama z člověka k člověku,

z národa v národ, ať tu nikdo není,

komu by ruky stisk v blízku i v daleku

neslíbil posléz láskou vykoupení!

Vítej nám, budoucno! Jaké jsi, nevíme,

chcem tě však lepší od věku zas po věk,

s Kollárem věštecky příští tvé zdravíme:

Slovana voláš? Ozve se ti člověk!