ZELENÍ SÁM... (I.)

Zelení sám a bez cíle.

Čím, srdce, čím jsi opilé?

Obzory, dálky, širý svět.

– Tichounké meze, polní květ.

Veliká slova, ruch a hluk.

– A konejšivá zeleň luk.

Osudy, cíle, úkoly.

– A koutek, kde nic nebolí,

nebolí marně jdoucí čas,

jedinců útisk, útisk ras,

nebolí vina tvoje skrytá,

nežaluje a nevyčítá.