země

země je krásná, važme si země,

což neříkají astronomové,

že je to neobyčejný případ

v kosmické říši chorovodové.

važme si země, dokud je živá

a hostí vody, ptáky, květiny;

i když je někdy zlostná a tvrdá,

daruje také sladké hodiny.

važme si země, pomine jednou,

věčnosti není tady ani tam;

vteřiny naše jsou vše, co máme,

jsi brusič však, jenž drží drahokam.

brusiči země, važme si země,

v rukou svých máme její fasety.

nebudem hříčkou žraločích pudů

a otrokáři planety.

spojuje nás už, zástupy dělné,

v jazycích sterých hymna jediná.

jen srdcem nejnešťastnější zpívá,

hlasitě celá šestá pevnina.