ZEMĚZROZENEC

Pryskyřic slzy na stromech,

pod chvojím záře hladí mech,

ve vánku, v skalách, v ptačích snech

vyčkává zástup něžných ech.

Je lučina úl bzučící?

Je lesík harfa zvučící?

Je blankyt moře zářící?

Je země tvorstva šatnicí?

Oddaně splývám se zemí,

s vůněmi, s kvítím, s větvemi,

bratr jsem všeho, se všemi,

miláčkem slunce svět je mi.

Nemohu být již nikdy sám,

království země v srdci mám,

ve vodu, v blankyt se rozplývám,

v pozemské sklizni se usmívám.