ŽEŇ

Zrna jsi rozhodil

do polí, do kraje;

kolik jich vyklíčí,

kolik jich uzraje?

V dlani ti neutkví

za nehet úrody,

rozdal jsi, rozhodil,

nemysle na plody.

Jiné jsi nasytil,

sám nemáš dosyta,

číši jsi naplnil,

ale je dopita.

Tak rád bys zachytil

žíznivých retů vděk;

krůpěj tam nechaly

hořkou jak pelyněk.