ŽENĚ

V tvých citech proudil svěží horský zdroj,

však v hrudi mé vřel moře nepokoj.

V tvých pohledech se pestřil smavý luh,

však v budoucnosti můj se toulal duch.

V tvých slovech zvučel sladký bzukot včel,

však v sluchu mém ryk bojů lidí zněl.

V tvém stesku vytušil jsem rodnou zem,

již zapomněl jsem poutí vesmírem.