(Ženich nevěstě.)

By Emanuel Züngel

Žel, že nemohu dnes sám

vše, co cítím, říci Vám,

byste mohla z oka plání,

z tluku srdce znát mé přání.

Vše, co dobré, krásné v světě,

nechť Vám dnešním jitrem zkvete,

vše, co lidským štěstím slove,

nechť Vám vzejde v záři nové,

láska pak, jež kouzla snuje,

nechať vše to korunuje.

Mně nezbývá, než si přáti,

bych Vás mohl svou již zváti.